Zloději obálek

Bílá nemoc

1:BDohrál mi hlas noční kazety,
po sobě tvoje rty stopy si zametly
a jen Dmflamendrák odpísk další třetiAnu. D#D#/D, ___D#/C,
BČeká ho kdejaký nádraží,
hádám, kam všude se odváží Dma kam prchaD#
takoví Fmilenci Bna dálku, co Dmukradnou D#kdejakou Bobálku, D#,_D#/D,____D#/C,   B 
kam asi prchají. D#,_D#/D,____D#/C#,   B 
R:Jsi Fběloba pout, znáš D#nemálo Bfint,
jak z Fveselých přímek mít D#smutný labyBrint.
Jsem tvůj D#poslední Fkout a Bje na mně Gmznát,
že Bnemám tě shánět, D#,_D#/D,____D#/C, __Bmám jenom psát. D#,_D#/D,____D#/C,   B 
2:Trpím jak přízraky nemocnic,
po sobě že nechcem pomalu vůbec nic,
docela stačí, že jsme se ocitli.
Dopisy pálí jak zaživa,
voda je smutná a dojemně snaživá, břehy to skrývají,
kdyby tak pro nás byl útulek nebo formulář magických formulek,
břehy to skrývají.
3:Cítím, že něco je v pohybu,
tajemství posvátných měsíčních odlivů,
zklamaní ptáci mizí do krajin.
Ještě mi prolétnou kuchyní,
výčitky z nás dvou mít nemíní, co taky čekají,
na zlato, co padá od rybek, na vzdušný, nesmělý polibek?
Co taky čekají.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:18.874+00:00
Výsledky hledání: